• Ubytování Pavlov
  • Boží muka
  • Ubytování Pálava
  • bytování pod Pálavou
  • Ubytování Pod Pálavou - ubytování Pavlov
  • Pavlov
  • Pálava
  • Sklepy
Barokní vinné sklepy v Pavlově

Barokní vinné sklepy v Pavlově

Barokní vinné sklepy v Pavlově společně s dalšími několika památkami (kostel sv. Barbory, selské domy na návsi, socha sv. Floriána, barokní hřbitov apod.) v obci byly prohlášeny v roce 1995 za městskou památkovou rezervaci. Barokní vinné sklepy najdeme v České ulici pod vinařskými domy. Domy i jejich sklepení pochází ze 17. století. Původně je obývali drobní vinaři, kteří ve sklepech zpracovávali a uchovávali víno. Nadzemní část domu, které dominuje ozdobný barokní štít s nikou, pak sloužila pro obytné účely.

Barokní hřbitov v Pavlově

Barokní hřbitov v Pavlově

Zajímavou památkou obce je starobylý barokní hřbitov, který je obehnán vysokou zdí se čtyřmi válcovitými nárožními věžicemi, které jsou kryty prejzovými taškami. Vstupní brána hřbitova má volutově tvarovaný štít s křížem. Nachází se na západním okraji obce v ulici Na Cimbuří. První zmínka o zdejším hřbitově se připomíná již roku 1582, jednalo se tehdy o hřbitov nacházející se na návsi mezi kostelem a radnicí.

Archeopark Pavlov

Archeopark Pavlov

Archeopark Pavlov je moderní expozicí zpřístupňující jednu z nejvýznamnějších pravěkých lokalit doby lovců mamutů na světě. Přibližuje návštěvníkovi sídelní areál vytvořený moderním Homo sapiens na svazích hřebene Pálavy v období před 30 000 lety, otevírá materiální i duchovní svět lidí, kteří jej po několik tisíc let obývali. V unikátní architektonické stavbě, vstupující pod zem na úroveň nálezových vrstev, jsou prezentovány kamenné a kostěné nástroje, které lidé kultury gravettienu používali v každodenním životě i při lovu, replika dolnověstonického hrobu tří mladých jedinců přibližuje pohřební ritus, o estetickém cítění vypovídají vystavené umělecké předměty, mezi nimiž jsou sošky venuší či plastiky zvířat.

Zřícenina Dívčí hrad

Zřícenina Dívčí hrad

Zbytky kdysi významného a pevného hradu zvaného jako Děvičky, Dívčí hrady, Maidberk (Maidenburg) se nachází západně od obce Pavlov na příkré, ze tří stran nepřístupné skále, asi 1km od nejvyššího vrchu Pálavy, Děvína.. Hrad je poprvé připomínán v r. 1222 pod slovanským jménem Dewiczky. Pro své strategické postavení zůstával hrad v zeměpanském držení. Stavba, jejíž zříceniny jsou dosud dominantou východního konce hřebene Pavlovských vrchů, tvoří protáhlý, nepravidelný obdélník, asi 65m dlouhý a přibližně 20m široký, uzavřený vysokou hradební zdí. Zkázu hradu způsobili Švédové po vítězné bitvě u Jankova v r. 1645, kdy na hradě byla jejich posádka, která před svým odchodem hrad i s Pavlovem vyplenila a zapálila.

Kozí hrádek

Kozí hrádek

Kozí hrádek se odedávna podílel na strategické kontrole cest spojujících Brno s Vídní a tak spoluzabezpečoval náležitou ochranu.

Na vrcholu Kozího vrchu byla v 15. století vybudována dvoupatrová dělostřelecká věž s ochozem, prolomená střílnami. Vybudování této věže přispělo ke zlepšení obranné techniky Mikulova, zejména mikulovského hradu (dnešního zámku), který tímto získal velmi dobré obranné schopnosti nejen u nás, ale i v rámci střední Evropy.

Věstonická venuše

Dolní Věstonice

Vykopávky z dob lovců mamutů u Dolních Věstonic jsou jedinečné, shodují se vědci. Mikulovsko bude mít díky tomu nové velké turistické lákadlo. U Dolních Věstonic vyroste do dvou let nový archeopark.

V době kamenné patřila tato lokalita k nejobydlenějším v Evropě. Odborníci ji proto přezdívají paleolitický New York.

Sirotčí hrádek

Sirotčí hrádek Klentnice

Nad Klentnicí se tyčí zřícenina Sirotčího hrádku, směrem k Mikulovu pokračuje Stolová hora a Kočičí skála. Sirotčí hrádek byl postaven ve druhé polovině 13. století, roku 1575 se stal, již jako zpustlý, majetkem Ditrichštejnů.

Nový hrad

Nový hrad

Nový hrad - Neuhaus - zřícenína hradu nad obcí Horní Věstonice. Zachovány jsou pouze zbytky základovách zdí rozsáhlého středověkého opevnění ze 14. století. Nejméně známý ze tří hradů na Pavlovských kopcích. Nechal ho postavit moravský markrabě Jan Jindřich v letech 1368-1376 na obranu zemské hranice a jako protiváhu sousednímu lichtenštejnskému majetku. V době husitských válek se i on dostal do rukou Lichtenštejnů a pravděpodobně byl zničen za husitského tažení jižní Moravou v r. 1426.

Mušovský kostel

Mušovský kostel

Mušov byl zlikvidován i přes odpor svých obyvatel koncem 70. let 20. století na základě rozhodnutí tehdejších socialistických orgánů z důvodu výstavby vodního díla Nové Mlýny. Do roku 1976 byl Mušov samostatnou obcí, toho roku byl připojen k sousední obci Pasohlávky (do roku 2006 okres Břeclav, poté okres Brno-venkov). Obyvatelé si mohli vybrat: buď dostanou byt, nebo si postaví rodinný domek v nově vyměřené ulici v Pasohlávkách. Díky úsilí památkářů zůstal z vlastní vesnice zachován kostel svatého Linharta, stojící dnes na malém ostrůvku uprostřed Věstonické nádrže. Socha sv. Jana Nepomuckého, která stávala před mušovským mostem, byla přemístěna do Pavlova, kde stojí před hřbitovem. N

Mikulov

Mikulov

Mikulov (německy Nikolsburg) je historické město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, asi 8 km jižně od Pavlova, u hranice s Rakouskem. V roce 2012 zde žilo přes 7 tisíc obyvatel. Historické centrum Mikulova nese status městské památkové rezervace. Město je malebně položeno ve členitém terénu na jižním okraji Pavlovských vrchů. Jeho panoramatu vévodí zámek, vypínající se na skále západně od náměstí. Na východě se tyčí Svatý kopeček, na severu vrch Turold. Mezi ním a zámkem ještě ční menší vápencový pahorek se zříceninou Kozí hrádek, poskytující kruhový rozhled na celé město. Západní strana se otevírá do roviny, na jihu se nedaleko od města nachází nevysoký Šibeniční vrch a pod ním rybník Šibeník.

Svatý kopeček u Mikulova

Svatý kopeček u Mikulova

Svatý kopeček u Mikulova je dominantou města. Na temeni kopce stojí poutní kostel a k němu vede křížová cesta. Bradlo z jurských vápenců má tvar oválného hřbetu s plochým vrcholem a se strmými srázy. Na Svatém kopečku se nalézá množství zákonem chráněných druhů rostlin. Proto byl již v roce 1946 vyhlášen botanickou rezervací a od roku 1992 přírodní rezervací. Původní rostlinné druhy se udržely ve stepním společenstvu na vrcholu Svatého kopečku. Na jižních svazích roste druhově pestrá skalní step (kosatec nízký, kavyl Ivanův, ožanka horská).

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov v Mikulově

Rozsáhlý mikulovský židovský hřbitov patří k nejvýznamnějším památkám tohoto druhu u nás. K prvním pohřbům zde po vzniku místní židovské obce došlo již někdy kolem poloviny 15. století. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1605.

Na Turoldu

Na Turoldu

Jeskyně Na Turoldu se nachází v přírodní rezervaci vrchu Turold, který je součástí města Mikulova. Nachází se v přírodní rezervaci vrchu Turold (385 m n.m.), který leží na severním okraji města Mikulova a patří k nejstarším přírodním rezervacím na území dnešní chráněné krajinné oblasti a biosferické rezervaci Pálava. Spolu s jeskyní Liščí díra vytváří systém s délkou více než 2 km chodeb, síní a dómů. První zmínky o jeskyni na Turoldu pochází již z roku 1669, avšak jeskyně byla později zničena těžbou vápence. Současný systém byl objeven v roce 1951 a v letech 1958 až 1967 zpřístupněn pro veřejnost. Znovuzpřístupňovací práce v jeskyni Na Turoldu zahájili členové České speleologické společnosti v roce 1999. Od června 2004 je pro návštěvníky otevřena trasa o délce 300 metrů.

Janův hrad

Janův hrad

Janův hrad leží v podivínském katastru a je vskutku podivný. Vypadá jako středověká zřícenina, přitom jej vystavěli na počátku 19. století; navíc stojí na bažinách. Bylo by bláhové domnívat se, že má název obce Podivín s těmito záhadami něco společného. Ony ty záhady totiž nejsou tak úplně nevysvětlitelné. V období romantismu chtěl každý druhý šlechtic vlastnit pěknou zříceninu a když se mu to nepoštěstilo, neváhal si ji postavit. Jan Lichtenštejnský, jehož jméno hrad nechat nese, povolal za tímto účelem architekta Josefa Hardmutha, který nejenže dokázal zpevnit pohyblivé podloží dřevěnými trámy, ale ještě při tom vymyslel tužku.

Lednice

Lednice

Zámek v Lednici je součástí Lednicko-valtického areálu - přírodně-krajinářského celku o rozloze skoro 300 km2. Především v 18. a 19. století jej ruku v ruce s přírodou budovali Lichtenštejnové. Od roku 1996 je tato "Zahrada Evropy" na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Minaret

Minaret

Minaret je 62 metrů vysoká romantická rozhledna. Nachází se v areálu zámeckého parku Lednice a je součástí lednicko-valtického areálu. Jedná se o nejstarší dochovanou rozhlednu na českém území a zároveň o jediný minaret v České republice. Také je to nejvyšší stavba tohoto typu mimo islámské země.

Valtice

Valtice

Valtice (lidově také Valčice, německy Feldsberg) jsou malé vinařské město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 9 km západně od Břeclavi, u hranic s Rakouskem. Má katastrální výměru 4 785 hektarů a žije zde kolem 3,5 tisíce obyvatel. Historické jádro města je chráněno jako městská památková zóna. Okolní Lednicko-valtický areál je krajinnou památkovou zónou. Valtický zámek byl až do roku 1945 sídlem rodu Lichtenštejnů.

Kolonáda na Reistně

Kolonáda na Reistně

Kolonáda na Reistně se nachází asi 2 km jihozápadně od Valtic. Funguje jako vyhlídka a je veřejnosti přístupná v návštěvních hodinách. Dá se sem dostat po červené turistické značce nebo autem k parkovišti vzdálenému od objektu 500 m.

Stezka bosou nohou

Stezka bosou nohou

Od května 2013 je v blízkosti Valtic otevřena nevšední turistická atrakce - Stezka bosou nohou. V ČR je to rarita, v Německu a Rakousku jsou takové stezky (Barfußweg) oblíbeny. Okružní trasa o délce necelých 5 km vede ze sousední rakouské obce Schrattenberg k Valticím - k romantické stavbě Kolonáda na nejvyšším bodě Lednicko - valtického areálu. Po cestě je umístěno celkem 11 zastávek, na kterých se návštěvníci můžou projít bosi po kůře, šiškách, písku, kamenech... Balancovat na vratkém mostě z dřevěných trámů, odpočinout si na dřevěných lehátkách a kochat se pohledem do širokého okolí z nejvyššího místa - kopce Homole. Děti se mohou sklouznout na přírodní skluzavce.

koupaliště Riviéra Mikulov

Koupaliště Riviéra Mikulov

Areál koupaliště se nachází v Mikulově, v blízkosti komunikace Brno - Vídeň. Návštěvníci mají k dispozici - plavecký bazén, rekreační bazén, dojezdový bazén, dětské brouzdaliště, tobogán o délce 54 m, skluzavka o délce 24 m. Využít můžete také večerního koupání, které probíhá vždy v pátek od 20.00 -22.00 hod., v měsíci červenci a srpnu.

Aqualand Moravia

Aqualand Moravia

Celoročně jsou otevřené termální lázně AQUALAND MORAVIA THERMAL, Pasohlávky, 15min. od Pavlova, množství termální vody (vrt do hloubky 1400m). Je to nejmodernější aquapark v České republice - 7 bazénů, 12 tobogánů, 9 saun a 4 vířivky. K tomu kryozóna, římské lázně a restaurace pro 480 hostů. Užijte si vodní radovánky v krásné krajině Pálavských vrchů v Pasohlávkách.

Muzeum čs. opevnění

Muzeum čs. opevnění Novosedly

Muzeum čs. opevnění z let 1935-38,zrekonstruovaný objekt lehkého opevnění vz.37, do podoby roku 1938, objekt v době otevření vystrojen a vyzbrojen, doprovodný výklad.

Rozhledna Dalibor

Rozhledna Dalibor Zaječí

Zděná rozhledna je přístupná veřejnosti od května 2012 a její celková výška je 11 metrů. Na vyhlídkový ochoz musíte vylézt po železných žebřících zajištěných madly, což se považuje za sportovní výkon. Z horního ochozu se otevírá pohled na hlavní hřeben Pálavy, Novomlýnské nádrže, okolní obce a protější Přítluckou horu, na které byla nedávno dokončena 26 metrů vysoká dřevěná rozhledna.

Rozhledna Maják

Rozhledna Maják Přítluky

Rozhledna je společným projektem obcí Přítluky, Rakvice a Zaječí od roku 2007. Na podzim roku 2010 byl upraven přístup a po získání dotace z Evropské unie byla podle projektu Ing. Antonína Olšiny realizována od března do května 2012 výstavba rozhledny za 3,3 mil. Kč. Celková výška je 27,6 metru, vyhlídková plošina je ve výšce 21 m, vede na ni 105 schodů. Oficiální zpřístupnění proběhlo 5. července 2012.

Copyright © 2014 Ubytování Pod Pálavou